Výživa je pro každé dítě tím nejdůležitějším již od narození, neboť jedině tak bude zajištěn jeho správný růst i vývoj, včetně fungujícího imunitního systému (ten se vyvíjí zhruba do věku 2 let). Výživové návyky mají vliv na zdravotní stav dítěte a to jak po narození, tak do budoucna, zejména pokud jde o výskyt civilizačních chorob (např. hypertenze, cukrovka, obezita, alergie atd.). Pokusme se podívat na výživu kojenců a batolat blíže.
Mateřské mléko
Mléko je produkováno formou laktace v mléčných žlázách, které jsou uložené v prsu každé ženy. Slouží k výživě jejich potomka pomocí kojení, kdy je mléko uvolňováno postupně. V první fázi se uvolní čiré mléko, jež má tak trochu vodovější konzistenci, to je určeno k zahnání žízně u kojence, druhou fázi pak tvoří tučná forma mléka, tzv. zadní, určené k zasycení.
Prvních 5 měsíců od narození
Zásadní je kojit, aniž by dítě dostávalo nějaké potraviny či tekutiny navíc. Mateřské mléko je zcela přirozenou stravou, jež poskytuje všechny nezbytné látky, které dítě potřebuje. Jestliže se má dítě správně vyvíjet, pak je doporučováno plné kojení po dobu minimálně 6 měsíců. Pokud se stane, že matka nemůže z jakéhokoliv důvodu kojit, pak musí být mateřské mléko nahrazeno umělou kojeneckou výživou, je-li to potřeba, použijte hypoalergenní mléko.
Výživa od 5. měsíce věku
Matka by měla stále ještě kojit. Nyní však nastává čas, aby se vaše dítě seznámilo s lepkem, nejlépe v podobě pšeničné kaše. Stačí jen malé množství, nejlépe večer a zapít mateřským, případně kojeneckým mlékem. Dítě, u kterého se neobjevil žádný projev alergie (ekzém, dýchací či trávicí obtíže), lze krmit i mléčnou kaší. Pro rizikové děti s jasnými projevy alergie zvolte raději nemléčné kaše, které rozmícháte v odstříkaném mateřském mléku (dá se použít i HA mléko či kojenecká voda).
Výživa od 6. měsíce věku
Můžete začít zkoušet podávat vařenou zeleninu, kterou rozmixujete v převařené kojenecké vodě (v té jí samozřejmě i vaříte). Nepřidávejte sůl ani cukr. Ke krmení použijte úzkou lžičku z tvrzeného plastu, aby se dítěti nezlomila v ústech. Lžičku vložte až na zadní třetinu jazyka, kde má dítě polykací reflex. Dejte dítěti ochutnat i hotové zeleninové příkrmy.
Mějte trpělivost, než váš potomek novou potravinu přijme, někdy je potřeba i 15 až 20 pokusů. Začněte tím, že dítě trochu nakojíte, potom mu dejte 2 až 3 lžičky zeleniny či příkrmu (v počátku budete ráda, když do něj dostanete 1 lžičku, ale i tak to bude velký úspěch). Nabízejte mu zeleninu, i když jí nebude chtít, nikdy však nesmíte dítě nutit, aby jí polykalo násilím. Vyčkejte, až bude dítko klidné. Pokud jídlo zcela odmítne, počkejte dva tři dny a zkuste to znovu. Každý druh zeleniny je nutno zařazovat postupně, nejlépe s odstupem 3 až 4 dnů. Nezapomeňte sledovat případné alergické reakce.
V jakém pořadí zeleninu zavádět?
- mrkev
- brambory
- cuketa
- dýně
- květák
- brokolice
- špenát
- hrášek
- růžičková kapusta
Důležité je, aby se zelenina a ostatně vše, co dítěti budete podávat (do 1 roku) vždy vařilo v kojenecké vodě, neboť má nízký obsah minerálů, což je velmi podstatné, kvůli nezralým ledvinám (ty by mohl poškodit výskyt minerálů i soli). Lze přidat 2 kapky olivového oleje, ale jen extra panenského, jež se lisuje za studena. Brambory vařte spolu s kmínem, ten se postará o neutralizaci solaninu, který vzniká ve starších bramborách. Pro kojence je to velice škodlivá látka.
Výživa od 7. měsíce
Začněte s ovocem, podušená jablka, banány, meruňky, broskve, hrušky či švestky nebo zkuste hotové ovocné přesnídávky. Chcete-li to dítěti osladit, pak použijte Glukopur, ale lepší je, když si nebude zvykat na sladké hned od mala. Na konci měsíce už mu dejte i rozmixovanou syrovou mrkev nebo čerstvou šťávu z mrkve. K zelenině můžete přidávat vývar, potom rozmixované maso, zhruba 3 – 5 x týdně, nejlépe drůbeží či králičí.
Výživa od 8. měsíce
Dejte dítěti ochutnat živý jogurt, pokud možno bílý bez aromat. Vyhýbejte se nízkotučným či těm s označením light. Jogurt ochuťte čerstvým ovocem. Stravu už můžete mixovat na hrubší konzistenci. Vedle mouky či krupičky, používejte také jáhly, pohanku, vločky, těstoviny a rýži. Maso můžete nahradit 1 až 3 x za týden žloutkem.
Výživa od 9. měsíce
Připravené pokrmy by měly obsahovat kousky. Malému dejte do ruky tvrdší rohlík či kousek chleba, aby se trochu oťukal.
Výživa po 12. měsíci
Od 1 roku mluvíme o batoleti. Nyní již můžete jídlo jen mírně osolit. Na jídelníček dítěte zařaďte sýry, nejlépe typu žervé a tvrdé sýry, které nejsou moc slané. Zcela nevyhovující jsou tavené či plísňové sýry.
Co lze přidat ke stravě?
- celá vejce
- tvaroh
- tvarohové pomazánky
- omáčky
- všechny druhy ovoce i zeleniny, vyjma kyselejších druhů ovoce a těch, která mají drobná zrníčka, jako angrešt, maliny atd. (ty přidejte až kolem 1,5 roku, stejně jako luštěniny).
Co není vhodné pro dítě do 3 let?
- instantní a chemicky konzervovaná jídla
- kečupy a dráždivé koření
- syrový česnek a cibule
- uzeniny
- celozrnné pečivo (dráždí střevní sliznici)
- oříšky (dítě by je mohlo vdechnout a udusit se)
- smažení, grilování a opékání, rovněž mikrovlnná trouba není příliš dobrá volba, neboť zničí cenné vitaminy v potravinách.
Dvě třetiny tuků ve stravě by měly tvořit rostlinné, zbývající třetinu živočišné. Rostlinná másla volte ta, která mají nejnižší obsah zdraví škodlivých transkyselin. Kojit můžete do 2 let, ale i déle. Jestliže se již nekojí, pak je dobré podávat dítěti kojenecká mléka, až dokud nedosáhne 3 let. Potom již normální mléko (plnotučné či polotučné). Do 3 let by se měla denní dávka mléka pro dítě pohybovat kolem 500 ml, do čehož lze započítat i mléčnou kaši, zakysané mléčné výrobky (jogurty) a další.